Alexandra Berková (2. července 1949 Trenčín - 16. června 2008) vyrůstala v rodině dirigenta symfonického orchestru a novinářky. Kus dětství prožila v Teplicích, po maturitě na SUPŠ sklářské v Kamenickém Šenově studovala v letech 1968-1973 na FF UK v Praze češtinu a výtvarnou výchovu. Pracovala nejprve jako redaktorka, poté jako uklízečka v kostele, později učila tvůrčí psaní na Literární akademii v Praze. Více lidí ji zná jako feministickou publicistku, případně televizní scenáristku než jako spisovatelku. Přitom její prvotina, která vyšla v roce 1986, byla jednou z největších literárních událostí 80. let. V roce 1991 obdržela za novelu Magorie Cenu Egona Hostovského. I další knižní tituly: Utrpení oddaného Všiváka (Petrov 1993), Temná láska (Petrov 2000) Banální příběh (Motto 2004) vzbudily u čtenářů nemalý ohlas.

Průběžně se věnovala divadelní kritice, je autorkou asi deseti televizních a rozhlasových her a televizního cyklu o manželských krizích Co teď a co potom.