Sarah Bidermanová se narodila v Praze sto let po smrti Charlese Baudelaira (1867). Možná právě z oné magické stovky čerpá literární talent. V roce 1990 se sebrala a odjela na krátký výlet do Francie. Tehdy netušila, že se do metropole nad Seinou zamiluje na první pohled. Z cesty se dosud nevrátila a tak se z krátkého výletu stal dlouhodobý pobyt v jednom z nejdráždivějších velkoměst Evropy.

Francouzské múzy ji políbily vábivě i svůdně zároveň. Ono vábení, kterému člověk ztěží odolává, se však časem promění v tvrdou realitu ?člověka v cizím městě?. Když nakonec opadne i svůdnost nového, dosud neznámého prostředí, nezbývá než žít svůj každodenní všední život. Proto Sarah Bidermanová musela dělat vše, co Paříž momentálně nabízela a co zrovna přišlo pod ruku. A tak studovala (dějiny francouzské literatury, sexuologii a psychologii mezilidských vztahů), psala ? převážně nepublikovatelné texty, ale i ty druhé, které dávají čtenářům nahlédnout pod povrch života trochu extravagantní, více živočišně smyslné, zároveň ovšem malinko smutné, především však neodhadnutelné a šablonami obyčejných smrtelníků těžko zařaditelné ženy (např. právě v próze Madame Chat), a samozřejmě také pracovala (jako fotomodelka či tanečnice, poslední dva roky žije z podpory pro nezávislé umělce).

Sarah Bidermanová však především žije ? a to navzdory všem překážkám ? naplno, vášnivě a originálně. Její nezlomná vůle a literární ambice jí předurčují plodný život. Již nyní pracuje na dalších dvou knihách: Anatomické povídky a Monsieur Serpent.