PhDr. Táňa Nálepková se narodila v Praze (1954) a není bez zajímavosti, že jejími rodiči jsou Slovák a rusky vychovaná Češka. Po maturitě na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze vystudovala na Karlově univerzitě etnografii a historii. Pracovala ve výzkumném ústavu, v muzeu, provozovala vlastní galerii, učila na základní i střední škole, působila jako výtvarnice. Ve svém životě vyzkoušela nejen devatero řemesel, ale v posledních letech i příslovečnou bídu spisovatelskou. Žije se svými dětmi a psem v Benátkách nad Jizerou a vrátila se ke své profesi etnografa. Už v literárním debutu Scénář provinčního příběhu (Knižní klub 1999) prokázala, že jí nechybí smysl pro humor, ale ani tvrdá sebeironie; totéž ostatně platí i pro knížku nazvanou Milovat po česku s podtitulem Tři šovinistické pohádky (Eroika 2000). Je rovněž autorkou knižního portrétu své sestry, herečky a zpěvačky Světlany Nálepkové Světlana: Na houpacím koni; Baronet 1999).

Příběh nazvaný Zabít draka, jenž nese podtitul Hnusná kniha o lásce, je první částí zamýšlené trilogie Příručka muzejního znalce. Vedle Vieweghových Báječných let pod psa či próz Petra Šabacha je to další pokus vyrovnat se s tím, co znamenalo vyrůstat v deformované době, v deformované rodině - pokus nevypomáhající si berličkou příslovečného „laskavého humoru". Když Nálepková popisuje realitu života v reálném socialismu, není to selanka. Přesto je tu něco, co nedeptá, ale naopak imponuje: úpornost, s níž hlavní hrdinka hledá sebe samu, svůj vztah k nejbližším, svou úlohu v životě - a naděje, občas poztrácená, ale znovu nalezená, jež za tou úporností stojí a která ji živí.