Maruja Torresová je jednou z nejznámějších současných španělských spisovatelek, proslavila se též svými fejetony, črtami z cest a reportážemi z válečných oblastí, které publikuje v deníku El País a dalších novinách i časopisech. Narodila se roku 1943 v Barceloně a většinu svých prací publikovala v devadesátých letech ve Španělsku, mnohé byly následně přeloženy do dalších jazyků. Je autorkou dvou humoristických románů: !Oh, es él! (Ach, je to on!, 1986) a Ceguera de amor (Slepá láska, 1991). Knižně vydala též cestopis Amor América (Má láska Amerika, 1994), kde popisuje svou cestu vlakem napříč Jižní Amerikou, dále soubor časopiseckých článků Como una gota (Jako krůpěj, 1996) a zážitků z válečných oblastí Mujer en guerra (Žena ve válce, 1999). Jako válečná reportérka zažila ozbrojené konflikty v Libanonu, Panamě, Izraeli, Salvadoru a Guatemale

Její zčásti autobiografické romány Un calor tan cercano (Blízkost lidského tepla, 1997) a Mientras vivimos (Dokud jsme naživu, 2000) si oblíbili jak čtenáři, tak kritika. Posledně jmenovaný román získal prestižní Cenu nakladatelství Planeta za rok 2000 a díky této ceně se autorka stala ve Španělsku definitivně celebritou prvního řádu. Celebritou, která svým neúnavným bojem za práva žen, a především díky svým vyhraněným politickým postojům nepřestává provokovat i inspirovat veřejné mínění ve své zemi i za jejími hranicemi. Ona sama svůj nejslavnější text definuje jako ?nelítostnou sondu do hlubin lidské duše, kterou chce vzdát hold etickým zásadám předávaným z generace na generaci?. Kniha je však především poutavým vyprávěním vzájemně se prolínajících příběhů několika hlavních hrdinek, které je korunováno nečekaným rozuzlením.

Nedávno vyšel ve Španělsku autorčin nejnovější román Hombres de lluvia (Muži deště, 2004).